26. září

Nasazená jednička a momentálně světový hráč číslo 2 Kong začal finálové utkání výborně, v koncovkách prvních dvou setů byl rychlejší a důraznější a tak vyhrál 21:16 a 21:19. Dvojnásobný mistr světa Jan-Ove Waldner však v dalším průběhu potvrdil pověst bojovníka a také největšího evropského specialisty na čínské hráče, vždyť ne nadarmo v mládí strávil rok na přípravném táboře v Číně. Dokázal těžit ze své chytrosti a zkušeností a další dvě sady vyhrál 21:17 a 21:14. V hledišti ho podporoval švédský královský pár – král Carl Gustaf a královna Silvie, jejichž podporu si už v semifinále velmi pochvaloval. Ve finále mu však už tolik štěstí nepřinesli, Švédovi totiž utekl začátek poslední sady a za stavu 1:10 už byl schopen ztrátu pouze korigovat. Po výhře 21:13 přidal Kong Linghui k titulu mistra světa v singlu (1995) i deblu (97,99) a dvěma olympijským medailím ve čtyřhře (zlato 1996, stříbro 2000) asi nejcennější titul. Ve skvělé atmosféře zaplněné haly State Sport Centre, ve které měli Číňané opět převahu, ale zahanbit se nedali ani fanoušci Švédska, zvítězil Kong Linghui za 62 minut 3:2 a po zápase zářil štěstím: „Jako kluk jsem Waldnera hltal u televize, byl mým velkým vzorem a chtěl jsem se mu jednou vyrovnat“. Zápas zřejmě rozhodla větší pohyblivost a důraz o devět let mladšího Konga a podle Waldnerových slov také jeho lepší příjem podání: „Prohrál jsem si finále sám, udělal jsem hodně zbytečných chyb. Byl to ale skvělý zápas a Kong je velmi dobrý a vyrovnaný hráč“. Jan-Ove Waldner se pohybuje ve špičce už 18 let (!) a v současnosti stále ještě trénuje 16 hodin týdně. Nyní však uvažuje o konci své bohaté kariéry, i když to po zápase přímo nepotvrdil a jen lakonicky konstatoval, že nyní půjde hrát golf.

V dalším čínsko-švédském souboji znovu neuspěl Evropan, Joergen Persson prohrál s Liu Guoliangem 1:3 a opět tedy nedosáhl na olympijskou medaili, také on zřejmě brzy ukončí svou kariéru, alespoň na mezinárodní scéně. Čína tedy s přehledem kraluje tabletenisovým medailovým tabulkám:

1.	Čína	4	3	1
2.	Švédsko	0	1	0
3.	Francie	0	0	1
	Korea	0	0	1
	Tchajwan	0	0	1

Nejúspěšnějším účastníkem olympijského turnaje se stala Wang Nan, která si na krk pověsila dvě zlaté medaile. Sami Číňané se netají tajemstvím svého úspěchu, podle nich tkví především v množství a kvalitě tréninku. I když to v posledním desetiletí vypadalo, že Evropa Čínu výsledkově dohání, celková olympijská tabulka z let 1988-2000 vypovídá jinak:

1	Čína	13	10	3
2.	Korea	2	1	7
3.	Švédsko	1	1	1
4.	Francie	0	1	1
	Jugoslávie	0	1	1
	Německo	0	1	1
	Tchajwan	0	1	1
8.	KLDR	0	0	1

Na závěr ještě několik zajímavostí od olympijských stolů. Nejstarším hráčem ze 171, kteří se k nim postavili, byl 43-letý Majidreza Ehteshamzadeh z Íránu, nejmladší 17-letá Michelle Doová z USA.
Nejvyššími hráči byli 190-centimetroví holanďani Heister s Keenem a 180-centimetrové Němka Schallová a Chorvatka Bakulaová, naopak úplně nejmenší byla se 145 cm Okenlaová z Nigérie. Nejtěžším mužem za stolem byl Rakušan Jindrak (87 kg) a nejtěžší ženou Uganďanka Musokeová (75 kg), oproti tomu nejlehčí Francouz Eloi (58 kg) a domácí Australanka Zhouová (jen 42 kg). Asi nejspokojenější byli všichni medailisté a nejsmutnější ? Řekl bych, že všechny míčky o průměru 38 mm, které vstoupily včerejším dnem do tabletenisové historie.

Ze Sydney, kde se chýlí k závěru 27.letní olympijské hry, vás všechny srdečně zdraví Radek Bauer.  

24. září

V pondělním finále mužské dvouhry bude snad celá Evropa fandit sympatickému švédskému veteránovi Janu-Ove Waldnerovi, který jako jediný dokázal prorazit čínskou hegemonii a v semifinále, v souboji dvou posledních olympijských vítězů, zdolal nasazeného hráče číslo 3 Liu Guolianga 3:0 (19, 16, 19). Liu byl viditelně rozhozen ze ztraceného deblového finále a tak bude zítra ve 20:15 místního času bojovat o svou druhou olympijskou zlatou ze dvouhry už takřka pětatřicetiletý Švéd. Soupeřem mu bude turnajová jednička Kong Linghui, kterému dokázal Joergen Persson vzít pouze druhý set. Kong vyhrál 3:1 (12, -13, 16, 13) a po pěti letech od svého senzačního světového titulu si opět zahraje velké singlové finále.

Čínské finále ženské dvouhry přineslo nesmírně napínavou podívanou dvou nejlepších světových hráček. Wang Nan vedla nad Li Ju 1:0 na sety, pak 1:2 prohrávala, ale nakonec dokázala vydřít po zisku loňského titulu mistryně světa další velké zlato. Světová jednička Wang vyhrála 3:2 (12, -12, -19, 17, 18), bronz získala obdivuhodná Chen Jing, která má doma už zlato ze Soulu (v dresu Číny) i stříbro z Atlanty (v dresu Tchajwanu) a tak ve 32 letech zkompletovala svou medailovou sbírku. V zápase o 3.místo zdolala 3:1 na sety největší senzaci turnaje, stejně starou a do té doby prakticky neznámou až 31.hráčku světa Jing Jun Hong ze Singapuru.
Na závěr ještě jedna perlička, která naznačuje, k čemu také může vést láska ke stolnímu tenisu. Na dnešek, tedy 24.září, si přímo v Sydney naplánovali svatbu dva rozhodčí Poul Schlitz z Lucemburska a Cindy Leung z Hongkongu. Poznali se na jednom turnaji už v roce 1989, svatbu plánovali dlouho, než se nakonec rozhodli uskutečnit ji při příležitosti největšího světového sportovního svátku. V tuto chvíli ji už mají za sebou, spěchali totiž tak, aby stihli odpolední semifinále dvouhry mužů !

Ze Sydney, z improvizovaného komentátorského stanoviště ČT pro soutěže ve stolním tenisu vás všechny zdraví Radek Bauer.  

23. září

Na startu je několik hráčů, kteří hráli na všech olympijských hrách od Soulu 1988, ale pouze jediná žena, která zažívá olympijskou atmosféru počtvrté – Maďarka Csilla Bátorfi. Celkem deset stolních tenistů už má ve své sbírce olympijskou medaili – Chorvat Primorac a Chen Jing z Tchajwanu (tehdy ovšem v dresu Číny)  už ze Soulu.
A teď už k vývoji olympijských soutěží. Ty vrcholí každý den jedním finálovým zápasem a v pátek tedy byla rozdělena první medailová kolekce. Bylo to ve čtyřhře žen a ta už je dlouhá léta doménou Číňanek. I když po olympiádě v Atlantě došlo ke kompletní obměně čínského reprezentačního kádru, na suverenitě této  země to pranic nezměnilo. Nejvýše nasazená dvojice Li Ju-Wang Nan si až příliš hladce poradila s párem číslo dvě Sun Jin-Yang Ying 3:0 (18, 11, 11) a k zisku loňského světového titulu přidala i olympijské zlato. O bronz se dlouho rvaly zkušené Maďarky Bátorfi s Tóth, nakonec podlehly korejskému páru  Kim Moo Kyo-Ryu Ji Hye 2:3 (19:21 v koncovce rozhodující sady). A tak jedinou evropskou olympijskou medailí v kategoriích žen zůstává bronz jugoslávského deblu Fazlič-Perkučin už ze Soulu 88.

Dnes od 21:15 (12:15 českého času) začíná finále čtyřhry mužů a opět se můžeme těšit na čínský souboj dvou nejvýše nasazených dvojic. Světové jedničky Kong Linghui-Liu Guoliang bojovali na pět setů pouze v prvním kole s poláky Blaszczykem a Krzeszewskim, Wang Liqin s Yan Senem dokonce ztratili v dosavadním průběhu soutěže jediný set. Evropa bude hrát alespoň o bronz, Francouzi Chila s Gatienem nastoupí proti korejskému páru Lee-Yoo, který ze soutěže vyřadil třetí nasazený debl z Tchajwanu.
V posledních dvou dnech olympijských soutěží – tedy zítra a pozítří vyvrcholí obě kategorie singlů. Ještě dnes budeme znát obsazení finále ženské dvouhry a bojovat o něj budou podle očekávání asiatky. Vždyť v této kategorii postoupily mezi nejlepších 16 jen tři rozené a do čtvrtfinále pak pouze Rumunka Steff. Přesto zde k jednomu velkému překvapení došlo. Do semifinále se totiž probila až 31.hráčka světového žebříčku Jing Jun Hong ze Singapuru, která nejprve vyřadila světovou čtyřku Sun Jin a ve čtvrtfinále už zmiňovanou desítku Steff. Semifinálové dvojice tvoří Wang Nan-Chen Jing a Li Ju-Jing Jun Hong.

Před malou chvílí jsme se dozvěděli složení elitního kvarteta ve dvouhře mužů. Boj o finále svedou zítra dvě čínsko-švédské dvojice! Světová dvojka a nasazená jednička Kong Linghui svedla dvě pětisetové bitvy za sebou a ve čtvrtfinále prohrávala s Rakušanem Schlagerem 1:2 na sety, zbytek utkání ale zvládla mistrovsky. Čtvrtý hráč světa Liu Guoliang smetl Němce Rosskopfa, kterému povolil jen 32 míčků. Ve skvělé formě se opět představili dva neúnavní švédští veteráni. Joergen Persson vyřadil třetího čínského reprezentanta Liu Guozhenga 3:1 a Jan-Ove Waldner, zlatý už z Barcelony 92, udolal přes ztrátu prvních dvou setů světovou trojku Bělorusa Samsonova za 74 minut 3:2 (21:19 v páté sadě). V semifinále se tedy střetnou Kong s Perssonem a Liu s Waldnerem. Evropa zde má jistou jednu medaili, při maximálním úspěchu může nakonec dosáhnout na tři z celkových dvanácti…..

Ze Sydney, z mozkového centra 24-hodinového olympijského vysílání České televize vás zdraví Radek Bauer.  

21. září

Tabletenisové soutěže her 27.olympiády pokračují nestejným tempem, neboť pořadatelé si naplánovali na každý den zítřkem počínaje jedno finále. Proto je nejdále ženská čtyřhra, kde je rozhodnuto již o semifinalistkách. Zahrají si zde dvě nejvýše nasazené čínské dvojice (Wang-Li a Yang-Sun), turnajové pětky, korejky Kim-Ryu, které vyřadily nasazený pár č.3 z Tchajwanu a naštěstí také jedna evropská dvojice, Maďarky Bátorfi-Tóth (č.4). Semifinále se hraje dnes večer ve 22 hodin místního času, finále pak zítra ve 21:15 (12:15 českého času, pravděpodobně v prvním přímém přenosu České televize).
Do čtvrtfinále čtyřhry mužů postoupilo sedm nejvýše nasazených párů, pouze Persson s Waldnerem podlehli francouzské dvojici Eloi-Legout. Přemožitelé našich Korbela s Plachým – Poláci Blaszczyk a Krzeszewski pořádně potrápili nejvýše nasazený číňský pár Kong-Liu a prohráli až v koncovce pátého setu.

Mezi nejlepších 16 ve dvouhře žen postoupilo 13 hráček asijského původu. Překvapením je vyřazení čtvrté nasazené Číňanky Sun hráčkou Jing z Hongkongu, a také prohry Chorvatky Boros s Kanaďankou Geng a Němky Tian-Zorner se Švédkou Asou Svensson.

1.kolo dvouhry mužů odstartovalo dnes dopoledne a první bombu přichystal mladý Němec Boll, který přehrál nasazenou devítku korejce Kima, vypadl i mistr Evropy Karlsson s dalším Němcem Rosskopfem. Náš Petr Korbel nastoupil v 16 hodin Sydneyského času proti soupeři, se kterým se střetl už nesčetněkrát, nasazené jedenáctce Jeanu-Michelu Saivemu.  Podle oficiálního zápisu přesně 42 minut a 34 vteřin trvala naše naděje, že bychom se mohli dočkat od Korbela minimálně podobného úspěchu jako v Atlantě, nebo v případě Hrachové v Soulu. Zkušený Belgičan, který slavil své dvacetiny přesně v den naší „sametové revoluce“, se ale Korbelovi dokonale revanšoval za vyřazení v olympijské Atlantě a nepovolil našemu hráči ani jeden set. Vyhrál hladce 3:0 (11, 13, 17) a udělal tak nepříliš slavnou tečku za českým učinkováním na turnaji v Sydney.

„Nebyl to špatný los, ale věděl jsem, že to bude těžký zápas“, pravil po zápase náš reprezentant, „neměl jsem dnes vůbec svůj den, Saiveho naopak musím pochválit, hrál velmi dobře a potrestal všechny moje chyby“. Zápas byl vyrovnaný jen v 1.setu do stavu 10:10, pak Korbel zkazil dvě podání za sebou: “to asi rozhodlo nejen první set, ale možná celý zápas, Saive si pak začal víc věřit. Spoustu bodů, které jsem měl získat, uhrál soupeř, byly to pro něj vlastně dvojité body“, sypal si popel na hlavu náš hráč, kterému utekl hned začátek druhého setu (1:9, 2:13) a roněž ve třetím si Saive neustále udržoval mírný náskok. 

Korbel se sympaticky na nic nevymlouval: „hledal jsem se, ale neměl jsem soupeře čím překvapit. Škoda že už se to nedá vrátit, umím určitě zahrát lépe, ale tohle byl asi můj nejhorší zápas v sezóně, je smutné, že se to stalo zrovna tady“, zakončil své hodnocení Petr Korbel. Od zítřka se tedy na olympijských stolech v Sydney soustředíme už jen na souboje „zbytku světa“.

Ze Sydney, ze sektoru evropské vysílací unie EBU, pro kterou je stolní tenis méně zajímavý než jezdectví, lukostřelba a badminton, vás zdraví Radek Bauer.  

20. září

Ve středu v 11:55 Sydneyského času skončila snad nejdelší kvalifikace v rámci světových či evropských tabletenisových šampionátů. Česká republika jí prošla s třetinovou úspěšností. Singlista Plachý a debl Plachý-Korbel svou pouť skončili, naproti tomu naše největší naděje Petr Korbel svůj úkol splnil a postoupil mezi dvaatřicítku nejlepších do pavouka play-off. Petr včera v doslova exhibičním zápase zdolal několikanásobného mistra Oceánie Jacksona z Nového Zélandu 3:0 a poté podotkl, že i když oba jeho kvalifikační soupeři uměli hrát pingpong a nebyli jen „tréninkovými sparingpartnery“, těžké chvíle ještě zdaleka nepřišly. Naše jednička očekávala s napětím dnešní los. „Chtěl bych raději někoho, koho znám, proti neznámým soupeřům se dostávám pomalu do tempa“. Devětadvacetiletý Korbel se pohybuje ve světovém stolním tenisu už pěknou řádku let a tak logicky sází na zkušenost a taktickou vyzrálost. Dnešní los ho tedy mohl možná potěšit. Ve své části pavouka nemá prakticky žádné málo
známé jméno, zato několik světoznámých es, naštěstí většinou z Evropy.
V prvním zápase o postup mezi 16 se Petr Korbel utká ve čtvrtek v 16 hodin místního času (v 7 ráno českého) s veteránem dříve zelených a dnes většinou modrých stolů (viz hala State Sport Centre) Jeanem-Michelem Saivem z Belgie, se kterým má v posledních letech na velkých turnajích bilanci 1:3. Porazil jej pouze před čtyřmi roky na olympijských hrách v Atlantě. Pokud Korbel postoupí, bude ho pravděpodobně čekat Švéd Jan-Owe Waldner, a pak ve čtvrtfinále zřejmě světový hráč číslo 3 Vladimír Samsonov z Běloruska. Los nikterak jednoduchý, ale se všemi dokáže hrát Petr vyrovnané zápasy a každého už dokázal porazit.

Jinak pětidenní kvalifikační boje skončily prakticky bez překvapení. Ve dvouhře mužů i žen vypadli vždy jen jeden žebříčkově výše postavený hráč. Němec Franz (č.34) vyřadil britského poslance Syeda (č.31) a ruska Melniková (č.33) poslala domů Wongovou z Hong-kongu (č.29). Podobné to bylo i ve čtyřhrách, mezi elitní šestnáctku se trochu nečekaně nevešli jen němci Rosskopf-Boll (č.16) a Japonci Macušita-Šibutani (č.12), mezi ženami pak Rakušanky Hercigová-Liuová (č.9) a Japonky Naitová-Sakatová (č.10). 
Vystoupení české dvojice včera zhodnotil její trenér Jiří Chudík: „Petr Korbel zatím jede podle plánu. Zklamáním je určitě čtyřhra, ale to je náš dlouhodobější problém a my víme, že náš nejlepší debl není momentálně ve světové špičce. Josef Plachý měl těžký los, přesto postoupit mohl, ale nezahrál podle představ a svůj úkol nesplnil“. Jediný muž, který z české reprezentace zůstal ve hře – Petr Korbel pochválil prostředí, ve kterém se letošní olympijský turnaj hraje: „Hala je velmi dobrá,
hrací podmínky jsou určitě lepší než v Barceloně i Atlantě. Sice místy trochu táhne, ale není to nic, co by nějak ohrožovalo regulérnost zápasu“.

Ze Sydney, z pravidelné pěší túry po trase State Sport Centre-IBC vás zdraví Radek Bauer.  

18. září

Z dvojice českých stolních tenistů zůstává ve hře o cenný kov či alespoň o kvalitní umístění na olympijském turnaji v Sydney už jen jeden. Labutí olympijskou písní Josefa Plachého bylo vítězství nad nejslabším účastníkem jeho kvalifikační skupiny Chilanem Gambrou Saidem 3:0 (16, 14, 14), přesto ze skupiny postupuje Japonec Tasaki, který Plachému ve vzájemném souboji nepovolil ani set. Náš hráč se na turnaji v Sydney potýkal s obnoveným zraněním úponu na noze a to byl proti rychlému Japonci velký handicap. Je však otázkou, zda úpon byl jediným problémem hráče, který se olympijských her účastnil už podruhé…

Petr Korbel sehraje svůj závěrečný zápas kvalifikace v úterý a proti Novozélanďanu Jacksonovi mu stačí uhrát dva sety, o čemž však nelze nijak diskutovat, neboť Jackson dnes podlehl Gaboorovi z Indie 0:3. Tento ind žijící ve Švédsku včera Korbela v úvodu potrápil, náš hráč se dostával pomalu do tempa a nakonec roli favorita splnil. „Hrál jsem s ním poprvé a ostatní mě varovali, že první zápas s ním je vždy těžký, vždyť dokázal porazit třeba i Rosskopfa. V úvodu mě vyvedl z rytmu, ale pak jsem se našel a ve zbytku zápasu jsem už dominoval“, zhodnotila utkání naše jednička, která nyní bude s napětím čekat na los play-off a při něm bude hodně záležet na štěstí. Korbel se určitě utká s někým z nasazených, ale tím může být světová dvojka Kong Ling-Hui, ale také třeba francouzi Eloi či Legout.

V dalších kvalifikačních zápasech k žádnému většímu překvapení nedošlo. A tak se největší zrodilo v ochozech, kam v pondělí zavítal i jeden z nejbohatších mužů světa, zakladatel firmy Microsoft Bill Gates, který je v Sydney na soukromé návštěvě. Gates je prý zapáleným rekreačním hráčem (pingpong údajně hraje doma, ale s kým, o tom informační zdroje nehovoří), v hale State Sport Centre shlédl před polednem zápas ženské dvouhry Miao-Sakata a pak podle všeho odkráčel na dobrý oběd do podniku odpovídajícímu jeho peněžence.

Ze Sydney, z bufetu s rychlým občerstvením vás všechny zdraví Radek Bauer.  

16. září

První zápis do olympijské historie se v Sydney našim stolním tenistům nevydařil. Debl Petr Korbel-Josef Plachý prohrál oba své zápasy v kvalifikační skupině bez zisku jediného setu a tak se naši jediní zástupci v tabletenisovém olympijském turnaji mohou soustředit už jen na dvouhru. 
Všichni jsme dobře věděli, že klíčovým bude hned první zápas proti polské dvojici Lucian Blaszczyk - Tomasz Krzeszewski, kterou naši velmi dobře znají, neboť spolu hrají už dlouho a navíc Blaszczyk je spoluhráčem Korbela z německého bundesligového Grenzau. Utkání bylo předem zcela otevřené, náš pár byl nasazen do turnaje na 18.místě, Poláci měli o tři místa lepší ranking, ale ukázalo se, že počítač se tentokráte nespletl. České dvojici rychle utekl první set (11:21), ve druhém se rozhodlo až v koncovce, ale bohužel v polský prospěch (18:21). Asi rozhodujícím momentem byl nevyrovnaný výkon našeho páru, ve kterém se vůbec nedařilo Plachému. Trenér Ladislav Chudík přiznal, že ho Plachý nepříjemně překvapil, byl velmi nervózní a nepodal výkon, na který měl natrénováno. Sám Josef Plachý zápas hodnotil obecně, řekl, že jim utekl začátek a i když se ve druhém setu hra zlepšila, rozhodla větší rychlost Poláků „na nohou“. Petr Korbel připojil, že prohra by se na dalším průběhu turnaje neměla projevit, je třeba myšlenky na ni hodit za hlavu a pokusit se využít alespoň teoretickou naději.

Bohužel ani druhý pokus Korbelovi s Plachým nevyšel. Josef Plachý se nedokázal po neúspěchu proti Polákům zvednout a Korbela tato skutečnost jakoby strhla dolů, Brazilci japonského původu Hugo Hoyama-Carlos Kawai zvítězili dvakrát 21:17 a uchovali si naději na postup do vyřazovací části, kde se objeví 16 nejlepších párů. Naše dvojice svůj druhý zápas prohrála za necelých 20 minut, tedy ještě o pět minut rychleji než v prvním případě.

Aktuální zpráva, kterou vychrlil velmi dobře a rychle zásobovaný informační systém olympijských her tradičně vytvářený firmou IBM (a jehož jediným, ryze lidským nedostatkem je problematické zásobování papírem), hovoří o tom, že oba naši hráči vstoupili do kvalifikace dvouhry. Petr Korbel zvládl svůj zápas bez větších problémů, porazil 84.hráče světa inda Chetana Baboora 3:1 (-13, 17, 16, 14), když se z neúspěchu v deblu vzpamatovával pouze v prvním setu. Vzhledem k tomu, že jeho druhým soupeřem bude Novozélanďan Jackson, se dá říci, že základní úkol splnil a postoupil do elitní dvaatřicítky.
To Josef Plachý měl daleko těžšího soupeře, Japonec Toshio Tasaki je světovou třicítkou a těch 48 míst na světovém rankingu se muselo projevit. Za 39 minut bylo po zápase, který Plachý prohrál 0:3 (-14, -19, -17) a na 99 procent stráví po závěrečném utkání s Chilanem Gambra Saidem zbytek olympiády v roli diváka.

Ze Sydney, tentokrát z plaveckého bazenu Aquatic Centre vás zdraví Radek Bauer.  

15. září

Hry 27.olympiády byly v Sydney, nebo lépe řečeno na předměstí Sydney v mořské zátoce Homebush Bay, konečně zahájeny a dlouhé roky příprav by tedy konečně měly přinést své ovoce. Po organizační stránce se Australané na tuto sportovní, ale stále častěji se ukazuje, že nejen sportovní, megashow připravili velmi pečlivě, a tak zatím probíhá všechno hladce, počínaje akreditací přes ubytování až třeba po podmínky pro práci novinářů. 
Jenže hry začínají doopravdy až zítra a nikdo netuší, co provede s místním organizačním systémem, až se najednou vrhne hekticky do práce deset tisíc sportovců, minimálně pět tisíc funkcionářů, patnáct tisíc novinářů a další desetitisíce, kteří se o všechno starají. Sydney je totiž mnohamilionová megapolis, ve které klokotá život i bez olympiády. Už dnes jsou silnice takřka po celý den ucpané a to nejen v centru ale čím dál více i na periferiích, kde jsou  situována hlavní střediska her. Obavy o bezpečnost všech přítomných jsou příčinou vysokých a pro všechny velice nepříjemných bezpečnostních opatření, vše je sice do puntíku připravené, ale než do tohoto systému návštěvník pronikne, nachodí po relativně nevelkém olympijském parku dlouhé kilometry. Až se občas vkrádá pomyšlení, zda olympijské hry už nepřerostly hranice normálního lidského vnímání a zdravého rozumu. Naštěstí alespoň sportovci jsou většiny těchto myšlenek prosti, neboť jejich hlavní starostí je bojovat na svých sportovištích o mety co nejvyšší.

Olympijský turnaj stolních tenistů se rozeběhne už zítra, jejich hala působí jako jedna z mála skromným a nenápadným dojmem, což myslím této komunitě vyhovuje. V olympijském programu se stolní tenis objevuje počtvrté v historii a samozřejmě i tentokrát je na startu to nejlepší, co je možné ve světě najít. 
S jedinou vyjímkou – a tou je momentálně světový hráč číslo 1, mladý číňan Wang Li-qin. V době, kdy se uzavírala olympijská nominace podle světového pořadí, byl mezi Číňany až třetí (postupovali přímo dva) a v dodatečné asijské kvalifikaci podlehl ve finále dalšímu krajanu Liu Guo-žengovi. A tak se v Sydney objeví jen ve čtyřhře. Čína je samozřejmě favoritem ve všech kategoriích, jsou zde ale také hráči, zejména mezi muži, kteří už vědí jak na ně. Nechybí veteráni Waldner a Persson, na rehabilitaci za poslední mistrovství světa i Evropy se chystá Samsonov, jsou zde Gatien, Saive, Schlager, mistr Evropy Karlsson, dokonce poslanec britského parlamentu za Labour Party Matthew Syed a samozřejmě čtvrtý z Atlanty Petr Korbel, který cítí dobrou formu a určitě bude chtít zaútočit opět na medaili. První krok ve dvouhře ho čeká v trochu rozvleklé kvalifikaci v neděli v poledne, o připadném postupu do play-off mezi 32 nejlepších se rozhodne v úterý, tentýž den bude mít jasno i Josef Plachý. Takže držme palce.

Ze Sydney, z mezinárodního televizního střediska IBC vás zdraví Radek Bauer.  

14. září

Pingpongáři si až do pondělí 25.září pronajmou halu State Sport Centre, která je mezi olympijskými stavbami  tou nejméně nápadnou, což ovšem v rámci zdejší architektonické okázalosti není zas tak špatné hodnocení. Hala je nejstarší ze všech olympijských sportovišť, byla postavena už v roce 1984 a před hrami prošla potřebnými úpravami. Ve třech velkých sálech je postaveno 18 stolů, ovšem pouze v hlavní hale s kapacitou necelých pět tisíc diváků se odehraje celý olympijský program. Pro diváka tedy bude velmi přehledné turnaj sledovat, neboť všechny zápasy budou sehrány na pouhých čtyřech stolech.

Dnes dopoledne byl celý turnaj rozlosován. Ve dvouhře mužů uniklo Petru Korbelovi jen o tři místečka nasazení a tak se v kvalifikační skupině C utká s Baboorem z Indie a Jacksonem z Nového Zélendu, Josefa Plachého čeká ve skupině G Chilan Gambra a velmi dobrý Japonec Tasaki. Ve čtyřhře se Korbel s Plachým nejprve popasují s vítězi předkvalifikačního utkání (zřejmě brazilským párem Hoyama-Kawai) a pak s dobře známými Poláky Blaszczykem a Krzeszewskim. Jako první se za stolem představí náš debl v klíčovém souboji s Poláky a to už v sobotu v 16 hodin místního, tedy v 7 ráno českého času. Dvojice našich hráčů dnes od 16 do 18 hodin trénovala a cítí se být v pohodě. Že by se snad na ní podepsalo přidělení tréninkového stolu číslo 13, prý nemůže být ani řeči.
Ze Sydney, z olympijského parku v zátoce Homebush Bay vás všechny zdraví Radek Bauer.