22.06.99 Právo: Nejslavnější stolní tenista poznal své tělo, a proto už nemusí tolik trénovat (3/14)
Zdroj:
Právo
Text:
Je nejslavnějším a nejúspěšnějším stolním tenistou planety
všech dob. Přitom nevyšel z obdivované čínské školy. Švéd Jan-Ove Waldner
je hvězdou, uznávanou i mimo nepříliš širé kruhy svého sportu. Je respektován
protivníky i obdivován diváky, přesto je stále na zemi. I proto včera hrál
v nuzné tělocvičně nuselské sokolovny beznadějně vyprodanou exhibici. Měl
k sobě více než zdatné pomocníky, ke klání se přidali další proslulí hráči
đ jeho krajan Jörgen Persson, Poláci Andrzej Grubba s Lucjanem Blaszczykem.
Stranou nezůstali ani tuzemští velikáni. Vedle současné neohrozitelné jedničky,
čtvrtého z olympiády v Atlantě Petra Korbela, předvedl jako již mnohokrát
své šoumenství Milan Orlowski, v nedávné
anketě, jejíž vyhlášení viděli diváci v Nuslích, zvolený vůbec nejlepším
domácím stolním tenistou 20. století. "Je skvělé zahrát si s takovými soupeři,"
pochvaloval si Waldner, jenž může ke svému jménu přidat dlouho nekončící
řádku triumfů. Je olympijským vítězem, pětinásobným mistrem světa a devětkrát
stál na stupínku pro evropského šampióna. K vítězství v Barceloně přirovnává
jen výhru v singlu na mistrovství světa před dvěma lety. "Ve Španělsku
to byla jediná zlatá medaile mé země, v Anglii jsem zase neztratil v celé
soutěži ani jeden set," rekapituloval nezapomenutelné okamžiky. Než se
dostal tam, kde je nyní, musel tvrdě pracovat. Před ním stála před lety
zdánlivě nepřekonatelná zeď jménem Asiaté. Přesto se vyhrabal až na samý
vrchol. "Pracoval jsem opravdu tvrdě, hodně mi prospěl i roční pobyt v
Číně," zavzpomínal. I když se Evropané věčným sokům vyrovnali, převahu
stále nemají. "V družstvech jsou pořád lepší, v individuálních střetech
je to padesát na padesát," mínil Švéd. Z mladíka deroucího se vzhůru se
postupně proměnil v pronásledovanou veličinu. Už nechtěl porazit ty nejlepší,
naopak ostatní pořádají hon na něj. "Je to asi trochu složitější, udržet
se." I to je pro něj v třiatřiceti letech donucovacím prostředkem v cestě
za dalšími trofejemi. "Motivaci mám stále, jsou přede mnou další vrcholné
turnaje," vysvětlil, proč stále nemyslí na konec kariéry. I když není současnou
světovou jedničkou, je stále považován za hlavního protagonistu hry. Jeho
vliv přesáhl zelené stoly. Je zkušenější, už nemusí zažívat takový tréninkový
dril. Teď trénuje šestnáct hodin týdně. "Vím, co mé tělo potřebuje." I
proto přijel do Prahy. Chystá se na srpnový světový šampionát. "Potřebuji
hodně hrát, a tak hraji i exhibice," poznamenal nejproslulejší stolní tenista
světa.
Jiří Fejgl
Fotografie:
Švédský stolní tenista Waldner při včerejší pražské exhibici.
Foto PRÁVO - Václav Jirsa
<<<Konec>>>
