Stolní tenis ve Spojených státech amerických se stal doménou imigrovaných sportovců, kteří přinesli novou vitalitu pro tento sport na Západní polokouli. Polovina hráčů z první dvacítky US žebříčku byli čínské národnosti a pouze jeden z družstva mužů USA, které získalo třetí místo na Světovém poháru družstev, který se hrál jako předolympijský turnaj v Atlantě, se narodil v USA.

Stále více kontroverzním se stávalo používání toxických lepidel na potahy. Na Mistrovství světa byl korejský reprezentant Kim Taek Soo diskvalifikován po čtvrtfinále dvouhry mužů za použití zakázaného lepidla.
Tony Brooks-Encyklopedia Britannica
Do české Síně slávy v této souvislosti uvádím mistra světa ve dvouhře mužů Kong Linghui z Číny.
---
Jaký byl:
loňský rok
rok 1994
rok 1993

Darren Booth: Byl jste již někdy v Sydney?
Zoran Primorac: Ne, je to poprvé, co jsem v Austrálii.
DB: Líbí se Vám tu?
ZP: Jo, je to oukej. Ale bohužel hrajeme mimo centrum a tak moc ze Sydney nevidíme. Moc jsem se těšil na dějiště olympijských her a účast tady beru jako součát přípravy na ně.
DB: A jak na Vás dějiště olympiády působí?
ZP: Hala je super. Je velmi hezká a myslím, že zde budeme mít velmi dobré podmínky ke hře. Má to atmosféru a i tréninkové možnosti jsou na úrovni. Olympijská vesnice není daleko.
DB: Při současné formě čínských hráčů, mají Evropané na olympiádě nějakou šanci?
ZP: Olympijské hry mají pro nás tu "výhodu", že v rozlosování budou jen tři Číňané. Na mistrovství světa nebo zde na finále Pro Tour je to těžké, protože hraje osm-devět z nich a musíte je porazit, pokud chcete do finále. Jistě budou favority, ale boj bude otevřený.
DB: Myslíte, že Číňani jsou více a více silnější?
ZP: Mezinárodně hraji od roku 1986, tak se cítím docela kompetentní se k tomu vyjádřit. Od 86. do 89. roku Čína byla téměř neporazitelná. Pak je v 89. roce Švédi porazili ve finále MS družstev 5:0. Číňani se položili a evropané dominovali až do roku 1995, kdy se MS konalo zae v Číně.
DB: Čili jde to ve vlnách?
ZP: Jo, šest let Evropa opravdu vládla, ale v 95. Čína vyrukovala s mladou generací s mnoha výtečnými hráči a do teď jsou výborní. Jsou porazitelní, ale je to nesmírně obtížné, protože jich vždycky máte šest-sedm najednou.
DB: Když se podívám zpátky na začátek devadesátých let, kdy se rozpadla Jugoslávie - neměl jste zemi , za kterou byste hrál, tak jste hrál za "Butterfly" (Zoranův sponzor) dokud Chorvatsko nebylo oficiálně uznáno. Jak se dnes na tuto dobu díváte?
ZP: Bylo to pro mne těžké, velmi těžké. Co se Jugoslávie rozpadla, odmítl jsem ji reprezentovat. Jak víte, všichni chorvatští sportovci, všichni jsme chtěli hrát za Chorvatsko, což nebylo možné. Byl jsem bezradný, protože jsem nevěděl kdy budu moci hrát. Jezdil jsem autem po Evropě, protože bych nemohl zůstat doma, kde nešlo trénovat. Neustále padaly bomby a musel bych být pořád po sklepech. Fakt to byla neuvěřitelně těžká doba. Jasně, měl jsem si vybrat - vzít samopal a bojovat na frontě nebo udržet si svoji úroveň ve stolním tenise a udělat něco pro svoji zemi v oblasti sportu.
DB: Jaké z té doby pro Vás vyplynulo poučení?
ZP: Před tím pro měl byl stolní tenis velmi, velmi důležitý. Byl to celý můj dosavadní život. Když přišla do Chorvatska válka, zjistil jsem, že sport je oproti ní bezvýznamný. Pochopil jsem, jak je velmi důležitý mír. Každý Vám řekne, že zdraví a mír jsou nejdůležitější, ale říkají to proto, že se to říká, avšak neuvědomují si, že to tak je doopravdy. Když si uvědomíš, že tvoji přátelé, celá tvoje generace umírá na frontě, řekneš si "Do prdele, k čemu je ten pingpong?" a pak si uvědomíš, že nemůžeš takhle přemýšlet.
DB: Jak vidíte budoucnost na Balkáně, bude tam konečně mír?
ZP: Zcela jistě viidím mír v Chorvatsku. Chorvatsko je dnes velmi stabilní země a věřím, že brzy bude členem Evropské unie. Nicméně, vždy se budu obávat Bosny. To jako malá Jugoslávie, jsou zde Chorvati, Srbové, Muslimové a musí spolu koexistovat. To je jako bomba, může to kdykoli explodovat tak, jako v Jugoslávii. V dlouhodobě perspektivě se toho trochu obávám, protože nevidím, jak by mohli tento stav zafixovat. Jsou jiní...
DB: je tam mnoho nenávisti?
ZP: Ano a nevím, jak se stím vypořádá další generace. Musím být optimistou, ale myslím, že věci nejsou uspořádány na 100%.
DB: A co Vaše budoucnost? Jak dlouho ještě budete za zelenými stoly?
ZP: Chtěl bych zvládnout pět olympiád. Začínal jsem v 88. roce v Soulu (bronz ve čtyřhře-pozn.) a doufám, že skončím v roce 2004 v Aténách. To je můj cíl, fyzicky se cítím dobře a stále mám k hraní tu správnou motivaci.
DB: Až jednou skončíte, na co budete pyšný?
ZP: Budu pyšný na celou svoji kariéru, na to, že jsem dlouhá léta reprezentoval svoji zemi i v težkých dobách. Budu mít na svoji kariéru hezké vzpomínky, ale doufám, že i potom budu schopen něčeho velkého. Nechci, aby se můj život zastavil, až se stolním tenisem skončím.

Otázky 1 - 8 jsou kritikou stávajícího vedení ČAST:

1. Neuvěřitelně amatérské Stanovy ČAST - souhlasíte?
2. Nepochopení principu demokratické diskuse a uzavřenost vůči členské základně - souhlasíte ?
3. Nízké předpoklady pracovníků a chaos v činnosti sekretariátu ČAST na Strahově - souhlasíte?
4. Slabomyslnost a alibismus předsedy ČAST - souhlasíte?
5. Neschopnost "prodat" stolní tenis sponzorům, vedoucí k tomu, že z první desítky sportů v ČR podle počtu členů je
6. stolní tenis jediným sportem, který nemá generálního sponzora - souhlasíte?
7. Mizivá a chaotická spolupráce se sdělovacími prostředky, vedoucí k tomu, že stolní tenis téměř vymizel z tisku a z televize - souhlasíte?
8. Neprůhledné a netransparentní hospodaření se sponzorským materiálem firem Butterfly a Nittaku - souhlasíte?

• Myslíte si, že volební konference ČAST v únoru 2000 přinese změny k lepšímu?
• Získá ČR na OH 2000 ve stolním tenise medaili?
• Kterou značku máte nejraději?
• Kdo vyhraje MS družstev mužů?
• Kdo vyhraje MS družstev žen?