"Co se talentu nebo hracích schopností týká, je lepší než minulí šampióni", říká Cai. "Vyvinul nové techniky, které jsou vskutku revoluční. během zápasů je schopný rychle měnit strategie podle vývoje situace. Navíc při jeho velmi rychlém útočném stylu mnohokrát dokázal i rychlost myšlení. Za stolem vypadá velmi silně, má dobrou strategii a velkou vůli vítězit."

Liu se upsal sportu odmalička. Vyrostl v provincii Henan ve východní Číně, kde jeho otec Liu Zhansheng byl trenérem stolního tenisu sportovního výboru provincie. Tvrdě trénoval i oba své syny od jejich raného mládí. když mu bylo 6 let, přijali Guolianga na částečný trénink do sportovní školy v Xinxiang. Mohl trénovat několik hodin denně každý večer, po splnění školních povinností. Pod vedením svého otce se stal v osmi (!) letech juniorským mistrem provincie Henan, což nemohlo ujít zraku trenérů z národního sportovního centra a Liu se stěhoval do Pekingu.

Fakt, že nejlepší čínští hráči jsou drilováni už od velmi raného věku je vysvětlením, proč se stávají světovými hráči ještě jako teenageři. Nastoupí-li proti stejně starému Evropanovi, začínají de facto s náskokem už od stavu 0:0, protože jejich talent je pilován o pár let delší dobu, než je obvyklé na starém kontinentu. V nedemokratickém čínském systému je však sportovní úspěch jednou z mála cest k cestovaní do svobodného světa, což tento trend podporuje.

"Největším soupeřem Číňanů byl a je Waldner. Já jsem s ním ale neprohrál a důvodem toho je, že jsem jeho hru velmi podrobně nastudoval", říká Liu. "Odmalička jsem se se zaujetím díval na jeho hru a odhadoval umístění jeho míčků a změny v jeho taktice během hry. Mám jej přečteného".
Navzdory přirozenému talentu, síla a rozsáhlá špička čínského stolního tenisu znamenala, že jeho nominace do Atlanty nebyla zdaleka předem jistá. Dostal se do týmu až po neobvykle silné intervenci čínského trenérského výboru a nakonec byl vybrán zejména kvůli jeho výtečné schopnosti hrát čtyřhru. A Atlanta signalizovala začátek éry neporazitelné dvojice Liu-Kong Linghui, která od té doby vyhrává všechny důležité tituly.
Pokud vítězství nově složeného deblu pro Atlantu bylo překvapením, Guoliangovo vítězství ve dvouhře znamenalo změnu stráží v čínském stolním tenise. Liu získal zlato finálovým vítězstvím nad Wang Tao, kterého porazil poprvé v životě ve velmi těsném zápase (3:2 - 21:12, 22:24, 21:19, 21:15, 21:6), což potvrdilo jeho reputaci jako milovníka rozhodujících příležitostí. Za stavu 2:2 smetl Wanga v pátém setu 21:6, k velkému údivu všech přihlížejících, kteří očekávali vítězství zkušenějšího hráče. "Technicky jsem byl horší než Tao, ale v důležitém zápase jsem byl schopný hrát na vrcholu svého umění a proto jsem vyhrál", řekl později Liu.
Vítězná mentalita je vlastnost, která jej udržovala dlouhou dobu na vrcholu světového žebříčku a přivedla k vítězství na MS 1999 v Eindhovenu. Opět, těsně vyhrané zápasy ukázaly to nejlepší z Liu Guolianga. Prohrával 0:1 a 17:20 ve druhém kole s Gatienem a titul vyhrál nad kolegou z reprezentace Ma Lin 24:22 v pátém setu.
Nicméně, bezprostředně po Atlantě se zdálo, že Liu neunese tíhu slávy olmypijského vítěze. Porážka ve druhém kole MS 1997 v Manchesteru s Jugoslávcem Karakaševičem byla bomba, která svým výbuchem vyčistila cestu za titulem Guoliangovu příteli a rivalovi Kong Linghui. Tak by se i stalo, nebýt fenomenální formy J.O. Waldnera, který získal titul v Manchesteru bez ztráty setu a Konga ve finále přehrál 21:12, 21:17, 21:13.
Přátelství Liu s Kongem jim pomohlo stát se nejlepším deblem na světě, a to při současné dominaci ve dvouhře. Kong je nyní č. 1 a Liu je držitelem všech velkých titulů. Finále Liu Guoliang - Kong Linghui není http://www.pingpong.cz/6/olympics/sydney.htmv Sydney vůbec nereálné.
"Kong a já jsme nejlepšími přáteli," říká Liu. "Vyrostli jsme spolu a žijeme vedle sebe od nějakých 11 nebo 12 roků. Když jsme byli malí, nebyla mezi námi skoro žádné rivalita a vyvinuli jsme si velmi dobrý systém soužití. Nyní jsme v týmu oba na stejné úrovni s podobnými ambicemi a povinnostmi, oba máme podobné znalosti a zkušenosti."
Mohou se podobat v čemkoli a mít stejné znalosti a zkušenosti, ale olympijský titul ve dvouhře je jen jeden. Historie naznačuje, že by to měl býl Liu, kdo rozšíří sbírku svých úspěchů o titul ze Sydney.

Mezi favoritky od počátku patřily Zuzka Poliačková, Judit Herczig, Andrea Štěpánková a Jiřina Veselá. Asi od poloviny se oddělily Zuzka a Andrea a bylo jasné, že o primát se rozhodne mezi nimi. Obě dvě měly mohutnou podporu zejména z Německa, kde dokonce vznikly zvláštní internetové stránky, které vyzývaly k hlasování pro jednu, případně druhou slečnu. Bohužel, jedna taková stránka dokonce popisovala postup, jak hlasovat x-krát denně. To je potom těžký. Vyloučit právě tyto dvě kvůli pár pitomcům by znehodnotilo celou soutěž, protože měly skutečně nejvíce příznivců ze všech.
Fakt je ten, že více příznivců měla Andrea, zatímco pro Zuzanu trpělivě hlasovala skupina příznivců každý den. Rozhodlo nakonec to, že pro Andreu hlasovalo více příznivců i z českých počítačů a 31. srpna v poledne, kdy jsem hlasování ukončil, měla po odečtění neregulérních hlasů o pár hlasů více.
Vítěz může být jen jeden a MISS taky. Všechna nominovaná děvčata měla své příznivce a proto jim všem patří druhé místo.
S vítězkou ankety se ještě prostřednictvím www.pingpong.cz určitě setkáte.

Na stránke ôsmeho čísla časopisu Českej asociácie stolného tenisu, venovanej MEJ 2000 v Bratislave som si prečítal článok s titulkom „S dvoudenním spoždením“, podpísaný skratkou „vs“. Autor v ňom konštatuje, že výsledky sa v press centre objavovali „s dvoudenním spoždením, což je v době informačních technologií přímo neskutočné“. Ako šéfa výpočtového strediska sa ma, podobne, ako všetkých jeho členov a samozrejme aj členov organizačného výboru tieto slová nepríjemne dotkli. Zvlášť, keď skutočnosť je taká, že aj napriek niektorým interným problémom, ktoré sa pri organizovaní takejto akcie zákonite musia vyskytnúť, nemal nikto z účastníkov MEJ voči práci výpočtového strediska podobné výhrady. Naopak, predstavitelia ETTU vyslovili s jeho prácou, podobne, ako s prácou všetkých ostatných komisií a celého organizačného výboru absolútnu spokojnosť. Neviem odkiaľ autor článku (podľa skratky ide zrejme o Vladimíra Slobodziana) nabral toľko odvahy, napísať do časopisu, ktorého vydavateľom je ČAST, takéto nehorázne klamstvo.
Faktom je, že výsledky boli z výpočtového strediska dodávané do press centra okamžite po odohratí zápasov a ak sa aj niekedy ich distribúcia náhodou oneskorila, nešlo rozhodne o dva dni, no možno len o hodinu - dve. Koniec - koncov, všetky výsledky sa aktualizovali aj na internetovej stránke MEJ 2000, takže o nejakom dvojdennom oneskorení nemôže byť ani reči. Kvalitu práce výpočtového strediska potvrdzuje aj fakt, že sa naň okrem pána Slobodziana nesťažoval nijaký iný novinár.
Je mi známy i dôvod, pre ktorý sa pán Slobodzian rozhodol očierniť prácu desiatok ľudí v očiach stolnotenisového hnutia v Čechách, na Morave i na Slovensku. Ide zrejme o „pomstu“ za to, že sme sa vo výpočtovom stredisku v čase najväčšieho náporu práce odmietli podriadiť jeho arogantnej žiadosti o poskytnutie loga MEJ v elektronickej forme. Podotýkam, že táto služba (i keď nepatrila do náplne práce výpočtového strediska) sa dala realizovať jedine na počítači, kde práve v tom čase prebiehalo editovanie výsledkov MEJ. Pán Slobodzian však tvrdošijne trval na tom, že logo MEJ chce okamžite, a tak sme ho jednoducho z výpočtového strediska „vypoklonkovali“. V computer centre sa zdržal približne dvadsať minút, počas ktorých sa vyhrážal a oháňal svojimi známosťami a práve jeho vinou sa o spomínaný čas oneskorilo vydanie aktuálnych výsledkov.
I keď poskytovanie výsledkov priamo novinárom nepatrilo k povinnostiam výpočtového strediska, žiaden slušne sa správajúci žurnalista sa nemohol sťažovať, že by sme mu neposkytli potrebné informácie. Pán Slobodzian by sa mal zamyslieť nad tým, či je v súlade s novinárskou etikou riešiť si svoje osobné problémy prostredníctvom časopisu. A keďže svoje výplody uverejnil v časopise ČAST dokonca opakovane, považujem jeho činnosť doslova za diskreditačnú kampaň, nepodloženú faktami.
Ubezpečujeme vydavateľa časopisu i samotného autora článku, že v zmysle platných právnych predpisov ČR, SR a Medzinárodnej federácie novinárov (International Federation of Journalists) podnikneme príslušné právne kroky na očistenie povesti výpočtového strediska MEJ 2000 a rovnako podnikneme kroky vedúce k tomu, aby autor článku niesol za spomínané klamstvá plnú zodpovednosť.
Na záver niekoľko faktov
1. Výsledkový servis pre Českú republiku zabezpečoval Erik Bernát - pracovník ČTK na Slovensku. On, a nie pán Slobodzian zásoboval české médiá aktuálnymi výsledkami. Pán Bernád získaval výsledky pre ČTK nadštandardným spôsobom priamo v computer centre, čo sme mu umožnili vzhľadom na jeho seriózne vystupovanie a slušné chovanie. Takže ak by boli výsledky dodávané s dvojdenným oneskorením, mal by právo sťažovať sa práve pán Bernát, nie pán Slobodzian, ktorý ako akreditovaný novinár zrejme až po piatich dňoch zistil, kde je press centrum.
2. Šéf rankingovej komisie ETTU pán Damman z Belgicka si pokladal za povinnosť prísť bezprostredne po skončení finálových zápasov do computer centra a osobne mi poďakoval za odvedenú prácu.
3. Predstaviteľ exekutívy ETTU pán Georgopolus z Grécka na záverečnom bankete verejne vyjadril absolutórium výpočtovému stredisku za odvedenú prácu a vyslovil uznanie nad tým, že dve hodiny po skončení MEJ mali všetky výpravy k dispozícii kompletné výsledky vo viazanej forme.
4. Pán Slobodzian spomínal, že „zájem médií nebyl zase tak velký“. Neviem, ako v Českej republike, no na Slovensku bol. Slovenský rozhlas vysielal sedem vstupov denne a Slovenská televízia vysielala finálové stretnutia v priamom prenose. Možno v Česku nebol záujem taký veľký, no bolo to možno aj vďaka novinárom „formátu“ pána Slobodziana.
Tak čo vy na to, pán Slobodzian, ešte stále trváte na „dvoudennom spoždení“?

S pozdravom
Mgr. Marián Jarina
vedúci výpočtového strediska
MEJ 2000
---
K příspěvku mohu poznamenat to, že časopis se jmenuje "STOLNÍ TENIS" a jeho vydavatelem není ČAST, ale soukromá společnost. K aktualizaci výsledků MEJ na internetu by bylo možné mít několik výhrad: internetové stránky začaly fungovat nezvykle pozdě (tuším až druhý nebo třetí den mistrovství) a asi jeden a půl dne byly na stránce výsledků dvouhry mladších žáků výsledky mladších žákyň (nebo obráceně?). Každopádně jsem ale byl překvapen tím, že vůbec byly a až na tyto dvě připomínky k nim nelze mít výhrady. Koneckonců, jsou tam dosud a jak komu přijdou přehledné, si každý může učinit obrázek sám.
O zájmu slovenských sdělovacích prostředků slyším poprvé, mám z nich radost a mrzí mne, že ve stejné míře neinformovaly též slovenské deníky ani tiskové kanceláře (soudě podle rešerší z příslušných slovenských internetových stránek).

Celkové výsledky:
mladší žákyně:
1. Michaela Rohlíková (Sokol Nusle Praha)
2. Zdeňka Dyškantová (SKST Děčín)
3. Miroslava Ságlová (TTC Litoměřice)
3. Tereza Štrofová (Jiskra Litomyšl)
mladší žáci:
1. Matěj Urbánek (TJ Slavoj Praha)
2. Jan Žák (Batesta Chodov)
3. František Plaček (Batesta Chodov)
3. Antonín Schwarzer (Mostárna Hustopeče)
starší žákyně:
1. Kateřina Pěnkavová (TJ Slavoj Praha)
2. Lucie Žmolíková (TJ Spartak Hluk)
3. Martina Kirchmanová (TJ Union Plzeň)
3. Miroslava Ságlová (TTC Litoměřice)
starší žáci:
1. Michal Kleprlík (TTC VP Frýdek Místek)
2. Lukáš Pavlovský (TTC VP Frýdek Místek)
3. Janča Miroslav (TJ Spartak Hluk)
3. Václav Horáček (TJ Spartak Hluk)
dorostenky:
1. Monika Jančová (TJ Spartak Hluk)
2. Iva Kubišová (SKST Dubňany)
3. Lenka Harabaszová (SKST Baník Havířov)
3. Monika Kovářová (SK Jihlava)
dorostenci:
1. Jan Schwarzer (SK DDM Kotlářka)
2. Lumír Juřík (Mostárna Hustopeče)
3. David Petr (SKST Baník Havířov)
3. Palkovský David (TTC VP Frýdek Místek)
8.9. Andrea Vaková
----
Hráčky reprezentace nepuštěny do soutěže
Všechny celostátní bodovací turnaje mládeže mají jednotný hrací systém, se kterým souvisí i bodové hodnocení. Prvních 16 nejlepších hráčů turnaje (dle žebříčku ČR) je nasazeno přímo do hlavní soutěže (u děvčat prvních 8), ostatní hrají kvalifikaci z níž postupuje opět prvních 16 chlapců a 8 dívek.
Každý celostátní bodovací turnaj má také propozice, kde je uvedeno v kolik se začíná , kde se turnaj koná aj. a také do kdy je prezentace všech hráčů a hráček bez výjimky. To jsou informace, které jistě každý účastník zná.
Na celostátním bodovacím turnaji mládeže v Praze na to však někteří zapomněli. Prezentace soutěže dorostu probíhala ve čtvrtek večer a v pátek ráno do 8:30 hodin. Do soutěže dorostenek bylo přihlášeno kromě jedné hráčky prvních deset dle republikového žebříčku, avšak hráčky Vacenovská, Smištíková (obě SKST Hodonín) a Hadačová (SKST Vlašim) - všechny hráčky SCM NH Ostrava se neprezentovaly ani mateřským klubem ani SCM (pan Sviták prezentoval i několik dalších hráčů nehrajících kvalifikaci, že by zapomněl na 3 děvčata víc jich SCM nepřihlásilo?). Hráčky byly tedy vyřazeni ze soutěže. Nasazení se muselo pozměnit, 3 hráčky (dle žebříčku), které původně byly nalosovány do kvalifikace, se posunuly do hlavní soutěže. Po odehrání několika kol se ozval trenér SCM NH Ostrava Sviták, že hráčky jsou v Praze, vyřizují si s druhým trenérem Petrem Nedomou nějaké reprezentační záležitosti a chystají se do haly přijít později, neboť nehrají kvalifikaci. I na těch největších "pouťácích" se všichni účastní zahájení turnaje, jenom u nás je to pro hráče ztráta času.
Co teď? Stopneme rozehranou soutěž, výsledky stornujeme nebo změníme systém a hráčky doplníme do hlavní soutěže nebo dodatečně doplněné hráčky z hlavní soutěže opět vrátíme někam do kvalifikace? Svolala se porada vedení turnaje, trenérů zmíněných hráček a trenérů hráček, které byly dodatečně doplněny do hlavní soutěže. Týkalo se to však jenom jich? Netýkalo se to náhodou hráček všech? Jak vysvětlíme postupujícím, že právě dorazila reprezentace a pravidla se mění? Neplatí pravidla o postupu pro všechny stejně? Hlasovalo se, zda hráčky připustit do soutěže. Nakonec se hráčky do soutěže jednotlivců nepustily, jediné možné řešení, pokud mají pravidla platit opravdu pro všechny stejně.
Zaslechli jsme názory, že to byla částečná vina pořadatelů, měli se prý optat, zda hráčky dorazí. Proč? To mají pořadatelé snad obtelefonovávat všechny přihlášené, kteří se nedostaví k prezentaci? Nebo, že jde o reprezentantky? Samozřejmě, pořadatelé mají největší zájem na tom, aby jejich turnaj měl kvalitní obsazení, ale copak jsou ještě chůvami naší reprezentace? Vždyť ta by měla jít příkladem spolu se svými trenéry ostatním. A i pro reprezentaci platí čas zahájení turnaje. Poučení pro příště: nespoléhám na druhé, ale sám se starám, možná příště nepojedete na turnaj jen kvůli čtyřhře a vaši svěřenci nebudou tak zbytečně přicházet o možné body. A nestalo se něco podobného NH Ostrava na turnaji v Opavě? Pravidla platí pro všechny a všichni je musíme dodržovat! Doufejme, že se něco podobného nebude opakovat.
Andrea Vaková

• Získá ČR na OH 2000 ve stolním tenise medaili?
• Kolikátý skončí Petr Korbel na OH?
• Kdo vyhraje dvouhru mužů na OH 2000?
• Kdo vyhraje dvouhru mužů na OH 2000?
• Souhlasíte s návrhem na zavedení žebříčků čtyřher?