Tabulka po 1. polovine
1. Frydek A 4 1 0 29:9 14
2. NH Ostrava 3 0 2 23:15 11
3. El Nino Praha 3 0 2 20:20 11
4. Havirov * 2 1 1 21:17 9
5. Mokre Lazce 1 0 4 13:24 7
6. Frydek B* 0 0 4 3:24 4
Mistrovství ČR družstev - ženy
Sokol Nusle A - SKST Vlašim A 6-3

Tabulka mistrovství ČR družstev žen
1. Sokol Nusle A 6 6 0 0 39: 7 18
2. SKST Havířov 5 3 1 1 25:19 12
3. SKST Vlašim 5 2 1 2 24:24 10
4. SKST Dubňany 5 2 0 3 20:19 9
5. Sokol Nusle B 6 1 0 5 12:35 8
6. SKST Hodonín 5 1 0 4 15:27 7

Jak je každému dnes už jasné, máme starost o nedostatek atraktivity našeho sportu. Když většina výměn trvá pouze dva nebo tři údery, má divák (rozuměj - laik, konzument televize, čili objekt zájmu sponzorů) velmi omezenou možnost sledovat, co se děje, pochopit taktiku hráčů či dokonce poznat, proč hráč ztratil příslušný bod. Možné vysvětlení pro tuto situaci je ten, že míček létá tak rychle, že každé vrácení míčku je úder ze zoufalství; hráč má tak právě čas dostihnout míček, ale už nemá tolik času na to, aby si rozmyslel správný úder. Dokonce i když míček vrátí, jeho protivník čelí přesně stejnému problému, takže pravděpodobnost toho, že míček již nebude vrácen je vyšší než ta, že vrácen bude.

To není dobrý stav a je samozřejmě výsledkem vývoje točivých, rychlých potahů. Pochopitelné řešení je potahy podrobit kontrole tak, aby se částečně snížila jejich rychlost a točivost, ale ne zase příliš; nemáme v úmyslu měnit charakter tohoto sportu. Jaké jsou možné postupy?

Jelikož se jedná o tak komplikované téma, rozhodli jsme se nejdříve zkusit odlišný přístup. Proto se zkouší míček o průměru 40 mm, který létá trochu pomaleji a podobné úvahy stojí za myšlenkou zvýšit síťku. (viz článek v minulé Tribune) Sem byl vsunut další nápad: pokud zvýšíme velikost míčku, a trochu jej zpomalíme, nevyvinou hráči větší sílu úderu, takže míček bude létat stejně rychle jako dnes? Maje toto na paměti, Rada ITTF na svém posledním zasedání instruovala komisi pro vybaveni (Equipment Committee), aby vyvinula metody kontroly pro omezení vlastností potahů. Ale to je vše, co k problému Rada ITTF řekla a je to na nás určit, jak nejlépe to udělat. Soudíme, že je potřeba takový projekt posuzovat minimálně ve čtyřech fázích:

1, Předně, musíme určit, jaké vlastnosti mají být kontrolovány. To má neočekávanou potíž v tom, že nemáme přesnou kontrolu nad tím, co vlastně potah je. I když přírodní guma je hlavní součástí, je v potahu mnoho dalších komponentů a po procesu vulkanizace je obtížné, ne-li vyloučené, poznat, kolik a čeho bylo na počátku.
Navíc, nic nebrání hráči koupit si sendvičový potah od výrobce A, stáhnout vrchní gumu s vroubkami a nahradit ji gumou od výrobce B. Takže, ačkoli je to kombinace gum, která určuje, co hráč může udělat s míčkem, je pro nás neúčinné poměřovat všechny možné kombinace, pokud nedáme rozhodčím instrukce pro identická poměřování. Takto můžeme buďto měřit vlastnosti kombinací a definovat rozhodčím způsoby pro stejná poměřování nebo můžeme měřit vlastnosti houbového podkladu a vrchní gumy zvlášť a aplikovat kontrolu na úrovni dodavatelů.

2, Druhá fáze je vyvinout vhodné testovací procedury, které budou záležet na tom, zda budou prováděny testovací laboratoří nebo rozhodčími. Vycházejme z testování potahu jako celku, tak aby rozhodčí mohl provádět základní kontrolu.
Některé testy se zdají ošidně snadné:
Pružnost: spustit míček na pálku a sledovat, jak vysoko vyskočí. Rozhodčí jsou schopni test provádět, ale není to příliš dokonalý test, protože měří pouze výskok míčku, který se dotkne rakety malou rychlostí. Většina míčků ve hře nikoli, ty se setkají s raketou velmi rychle a silně. Jak tohle může rozhodčí duplikovat?
Hladkost povrchu - tření: Položit standardní závaží na pálku, postupně raketu nachylovat a měřit úhel, pod kterým závaží spadne. Rozhodčí je schopen testu, ale opět to nenapodobuje, co se stane v dynamických podmínkách hry.
Tvrdost: Test mohou pravděpodobně rozhodčí provádět, ale značí to stejné nevýhody nemožnosti napodobení míčku ve hře.
Elasticita: tangenční elasticita potahu má mimořádnou důležitost, ale nezdá se, že by ji rozhodčí mohli měřit.

V této fázi jsme dospěli k závěru, že je malá pravděpodobnost vyvinout kontrolní testy pro rozhodčí. Takže obraťme naši pozornost k laboratorním testům vnější vrstvy podkladové gumy a vrchni gumy softového nebo vroubkovaného potahu.

vrchní vroubkovaná vrstva: důležité je dynamické tření povrchu potahu. Záměr je měřit, jak napomáhá vyslat míček rychle, s kontrolovanou rotací pod kontrolovaným úhlem. Rychlost, točivost a úhel odraženého míčku jsou měřeny automaticky a tření - jakož i další vlastnosti - zaznamenány počítačem. Bohužel, jediný projekt tohoto druhu, který je nám znám, vlastní ten, kdo jej vyvinul a který má velmi blízko k výrobci potahů. S takovou situací nejsme spokojeni. Máme obavu z různých robotů, které jsou běžně na trhu, ale které byly vyvinuty jako tréninkový prostředek a ne jako vědecký nástroj a nemyslíme, že jsou vhodné pro naše potřeby. Tvrdost, hustota a možná další vlastnosti jsou důležité a mohou být měřeny jednoduchými metodami. Zbývá elasticita, která by měla být dynamicky měřena a existují pro to standardní nástroje.
houba: obsah pórů, hustota a tvrdost mohou být jednoduše měřeny, ale co je asi důležitější, to je elasticita, měřená dynamicky jako u vrchní vrstvy. Nicméně, s houbou je další potíž. Je adekvátní měřit houbu poté, co vyndáme potah z obalu od výrobce? To není to, s čím většina hráčů hraje, ti používají houbu, která je napuštěna rozpouštědlem. Máme měřit až po napuštění? Které rozpouštědlo máme vybrat? Jak mnoho? Jak dlouho máme čekat mezi namočením a měřením?
Když se zamyslíme nad všemi těmito komplikacemi, jakákoli jiná metoda zpomalení rychlosti míčku je více reálná. Proč ne jednoduše snížit maximální tloušťku potahu? Například, nemohla by celková tloušťka kombinace houby a gumy být limitována na 3mm místo stávajících čtyř?

3, Za třetí, musíme provázat měřené vlastnosti s konkrétní hrou a vymezit příslušné limity. Můžeme měřit mnoho věcí, ale měli bychom jasně vybrat položku, kterou budeme měřit, která je pro náš sport důležitá. To se může velmi snadno zvrhnout a stát se velmi složitým. Můžeme si být asi jistí, že tření hraje důležitou roli, ale když jej přidáme k dalším vlastnostem, kdo je schopen rozhodnout, jak velký vliv má jediný element jako tření? A pokud někdo porovná početné možné kombinace jenom vlastností zde uvedených, jak jsme shcopni dosáhnout jasného výstupu a snadno pochopitelných odpovědí? Pokud se domníváme, že máme některé z těchto odpovědí, je zde stále otázka, jaký stolní tenis vlastně chceme, jinými slovy která omezení uvést v platnost, abychom dosáhli objektivního stavu, který ještě není definován. Máme snížit průměrnou rychlost o 10%? V porovnání s čím? Měl by průměrný počet výměn být zdvojnásoben? Co je náš cíl? To jsou témata, na které můžeme nabízet názory, ale rozhodnutí musí být učiněna Radou nebo BGM (Board of General Managers? - představenstvo nejvyšších? - nevím, co je BGM.)

4, Konečně, musíme vyznačit procedury kontrol. Jak uvedeno výše, máme na výběr, kde a co chceme měřit, jestli v herně nebo u výrobce. Při kontrole v hernách bude požadavek na levné a lehce přenosné vybavení, snadně ovladatelné rozhodčími. Bude takové vybavení k mání a kolik bude stát? Výrobci potahů budou uvažovat také o ekonomické stránce a ne všichni výrobci mají prostředky nebo odborné znalosti, aby otázku zkoumali hlouběji. Poznamená to zásadně výrobce? Pravděpodobně výrobci budou nuceni investovat, ale eventuální náklady se přenesou na naše hráče. Jak velký vliv to přinese? Pro výrobce bude asi i důležité, že doba od vývoje k uvedení na trh bude delší díky prodlouženým testům.
Jak již bylo řečeno, náš sport se stal až příliš technickým, ale to je běžné v porovnání s tím, jak se vyvíjí svět okolo nás.
Musíme nyní čelit problémům a přijímat výzvy, které jsou na pořadu dne. Pevně věříme, že je třeba objektivního měřícího schématu, kde výsledky mohou být kontrolovány a opakovány. Je mnoho hráčů, kteří jsou jiného mínění, ale to ostatním moc nepomůže. Kdysi padl návrh, že hráči dostanou pálky po vstupu do hrací místnosti a smějí hrát pouze s ní, to znamená, všichni hráči by hráli se stejnými raketami. Tento nepřijatelný nápad by byl nejneatraktivnější jak pro hráče, tak pro výrobce, takže musíme ponechat cestu zachování více možných potahů v rámci nějakých definovaných mantinelů.

Doufáme, že tyto naše poznámky podávají jakýsi ucelený výklad problému. Těšíme se na rady a uvítáme jakákoli doporučení. Jakékoli návrhy nebo komentáře uvítá Odd Gustavsen (o-gu@online.no)
(Článek v originále najdete na serveru ITTF - http://www.ittf.com)
=====
(v závorkách kurzívou poznámky překladatele)